Úvodem

Jablečný ocet používaly hospodyňky po staletí, a často byl označován za zázračný „elixír mládí, zdraví a štíhlosti“. Ano, je v tom zcela jistě dost nadsázky, ale i současné vědecké studie již potvrdily celou řadu pozitivních účinků domácího jablečného octa na naše zdraví. Může za to nejen kyselina octová, ale i “mateční kultura” (směs probiotických bakterií, mnoha enzymů a živin) nebo vitamíny a minerály z jablek. Vše to, co v octu z obchodu bylo zabito a odfiltrováno, aby byl ocet pěkně čirý a dlouho vydržel.

Funkce v organismu člověka

Jablečný ocet byl od pradávna využíván nejen v kuchyni, ale i pro své zajímavé účinky na náš organismus. Mnoho vědeckých studií v současnosti potvrdilo pozitivní účinky jablečného octa na naše zdraví. 

Výroba jablečného octa se skládá ze dvou hlavních kroků – alkoholové a kyselé kvašení. V prvním kroku působí na drcená jablka kvasinky. Jejich činností se přeměňují přirozeně obsažené cukry v jablkách na alkohol. K této fermentaci je zapotřebí dodržování určitých podmínek, zejména teploty. Druhým krokem je takzvané kyselé kvašení, které mají na starosti speciální mikroorganismy – bakterie octového kvašení. Tyto bakterie přeměňují alkohol, vzniklý v předchozím kroku, na kyselinu octovou. Ta je základní složkou výsledného produktu a dává mu jeho charakteristickou chuť i vůni.

Pravidelná konzumace jablečného octa, v přiměřeném množství má pozitivní účinky na naše zdraví, zejména napomáhá snižování glykémie (hladiny krevního cukru), pomáhá optimalizovat krevní tlak a hladinu cholesterolu, likvidovat škodlivé bakterie, podporuje pocit sytosti (čímž může napomáhat při hubnutí).

Díky vysokému obsahu kyseliny octové působí jablečný ocet účinně proti škodlivým, patogenním, bakteriím. Tyto účinky byly známy již v historii, kde se s oblibou využívaly. Již Hippokratés, řecký „otec medicíny“, doporučoval jablečný ocet k čištění ran. Dodnes se jablečný ocet dá využít v domácnosti, kuchyni i lidovém léčitelství k čištění, desinfekci, ošetřování mykotických infekcí nebo bradavic. Jablečný ocet je možné použít i jako konzervační prostředek. 

Jablečný ocet napomáhá snižovat hladinu krevního cukru, která se označuje také jako glykémie. Jeho působení je založeno na zvyšování citlivosti buněk cílových tkání na inzulin při konzumaci stravy s vysokým obsahem sacharidů. Díky tomu, může být pravidelná konzumace jablečného octa prospěšná především pro pacienty s diabetem 2. typu a pro pacienty s poruchou glukózové tolerance (prediabetici). Pokud užíváte antidiabetika (léky na snižování hladiny krevního cukru), poraďte se se svým ošetřujícím lékařem, jestli by pro Vás bylo vhodné užívání terapeutických dávek jablečného octa.

Díky výše popsaného principu ovlivnění metabolismu glukózy v organismu může konzumace jablečného octa napomáhat při hubnutí. Konzumace jablečného octa podporuje eliminaci dramatických výkyvů glykémie, které jsou základem pro velmi častý pocit hladu a častou nutnost příjmu potravy. Díky vyrovnanějším hladinám glykémie se může podařit snížit množství konzumovaného jídla, čímž se podpoří hmotnostní úbytek. Pokud se však snažíte zhubnout, je nutné poznamenat, že konzumace jablečného octa je jen doplňkem ke zdravému životnímu stylu, který se skládá především ze zdravé stravy, aktivního pohybu a psychické pohody.

Jablečný ocet má pozitivní účinky na snižování cholesterolu a snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Předpokládá se, že jablečný ocet by také mohl přispívat ke snížení hypertenze neboli vysokého krevního tlaku. Jablečný ocet obsahuje celou řadu antioxidačních látek, které chrání LDL částice cholesterolu před oxidací. Tento mechanismus působí preventivně proti rozvoji aterosklerózy a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Některé současné studie naznačují, že konzumace jablečného octa by mohla mít i protinádorové účinky. Nádorová onemocnění se vyznačují nekontrolovaným růstem a množením buněk. Výsledky některých klinických studií naznačují, že právě jablečný ocet by mohl napomoci v boji proti rakovinným buňkám. Je nutné podotknout, že tyto studie byly prováděny pouze in vitro, to znamená pouze na izolovaných buňkách ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech (laboratorních potkanech). Doposud nebyla provedena žádná klinická studie, která by potvrdila výše uvedenou hypotézu na lidech. Pro její potvrzení je nutný další výzkum a provedení kvalitních klinických studií.

Díky antibakteriálním a antivirovým účinkům se může jablečný ocet úspěšně využívat i v boji s akné. Na vzniku akné se podílejí především bakterie Propionibacterium acnes. Pokud se rozhodnete pro tento typ alternativní léčby, doporučujeme vždy konzultaci s lékařem nebo lékárníkem. Vzhledem k vysoké kyselosti jablečného octa je nutné ho vždy před použitím na pokožku naředit. Většinou se doporučuje naředit 1 díl jablečného octa a 3 díly vody. Případně, pokud máte citlivější pokožku, použijte vyšší ředění – 1 díl jablečného octa a 4 až 5 dílů vody. Nejprve si omyjte obličej vodou a osušte. Pomocí čistého vatového tamponku naneste ředěný jablečný ocet na pokožku postiženou akné a nechte působit 5 až 20 sekund. Poté obličej důkladně omyjte čistou vodou a osušte. Tento postup můžete opakovat 1 až 2x denně. Ideální je používat čistý přírodní nefiltrovaný jablečný ocet, který obsahuje mateční kulturu (kal na dně lahve). Tato kultura totiž obsahuje mnoho biologicky aktivních složek, které jsou zodpovědné za pozitivní účinky jablečného octa.

Jablečný ocet se může používat na zmírnění výskytu jizev. Někdy se používá jako tzv. „chemický peeling“. Organické kyseliny, které jsou obsaženy v jablečném octu, pomáhají odstraňovat poškozené vnější vrstvy pokožky a podporují regeneraci a hojení.

Your content goes here. Edit or remove this text inline or in the module Content settings. You can also style every aspect of this content in the module Design settings and even apply custom CSS to this text in the module Advanced settings.