Život je změna. Nebo ne?
Možná si mnozí řeknou, že jsou to fráze. Stačí chtít, a jde to. Já přece chci, ale nic se nemění. No to je právě ono. Sává se, že si myslíme, že ten impuls přijde zvenčí. Že za nás snad někdo bude rozhodovat (žít, korigovat a přetvářet) náš život? Dost dlouho se nám to v minulosti dělo, a nám se to sakra nelíbilo.
Teď to máme. Jsme svobodní, a přesto slyším kolem sebe slova nesvobodných lidí. Já nemůžu. Já nemůžu, protože. Nemám čas. Nemám čas, protože. Uvědomuju si tu absurditu. Pamatuji si období, kdy jsme skutečně něco nemohli, a tak moc chtěli. Porovnávám to se stavem, kdy jsme dospělí a svobodní. Jsme samostatní, a převzali jsme za sebe zodpovědnost. O nic moc bojovat nemusíme, a můžeme vlastně skoro všechno.
Mnohdy se srovnáváme s ostatními. Chceme to, co mají oni. Rádi bychom se vymanili ze starých zvyklostí. Jenomže ono to, jaksi, samo nepůjde. Seto Samo není. Neexistuje. Jestli skutečně chci něčeho dosáhnout, určím si, kam chci dojít, a co je pro mě důležité. A pak za tím jdu. Jestli mi už nevyhovuje bydlet s rodiči, tak musím něco pro vlastní bydlení udělat. Ptát se známých, v agentuře, najít si zamšstnání, kde ubytování poskytují. Změnit práci, když mě nebaví. Odejít z neuspokojivého vztahu, když mě vyčerpává. Odstřihnout se od lidí, kteří mě vysávají energeticky, emocionálně i jinak.
Uvědomíte si, že něco chcete jinak. Nebo hned všechno. Zvědomění. Klidně si to napište. To, co chcete. A pak taky, co proto uděláte. Nepředpokládám, že budete chtít hned a bez přípravy přeplavat La Manche. Jste rozhodnutí ke změně. Teď je na řadě realizace. Může jít o regulaci váhy, studium, osamostatnění se, zvládnutí nové dovednosti nebo založení firmy. Jen vy víte, co chcete dělat, aby váš život byl smysluplný a radostný. Abyste si to pořádně uvědomili, napište si to. Opravdu.
Umíte si odpovědět na otázku „Co v životě chci“?
K tomu správnému okamžiku za nějaký čas dospějete. Někdo dřív, někdo později. A někdo třeba vůbec. Možná, že se ta změna nepovede hned napoprvé. Nastoupíte do nové práce a nebude to ono. Prožijete několik let s ‚nesprávným‘ partnerem. Několikrát vyhodnotíte, že sedět u filmu je lepší, než udělat pár cviků na ochablá záda. Začnete možná běhat nebo se naučíte brousit kameny. Ze začátku to třeba nebude dokonalé. Někdy se to povede až po dvacáté páté. Ale uvědomíte si, že to, jaký bude váš život, máte plně ve svých rukách. Teda v hlavě.
Z cyklu „Jako po másle“ Dáši Ch. Frankové, specialistky na motivaci a komunikaci